Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Radní páni se snažili zpestřit si jinak nudné léto také vybíráním několika nových ředitelů škol a školek. V RADNICI o tom opět ani slovo. Asi jsou to v jejich očích okrajové figurky, tak proč s tím občany Krupky otravovat. Nebo že by chtěli jako většinou pravda zatajit?
Tak např. výběrové řízení na ředitelku jedné MŠ. Ta patřila do kategorie dlouho sloužících, ale vztahoval se na ni pokyn ministerstva školství podrobit obsazení jejího místa výběrovému řízení. Zároveň ale patřila do kategorie ředitelek léta pracujících k velké spokojenosti rodičů i jejich dětí. Popularita vedoucích pracovníků u občanů je však pro krupské radní velmi nebezpečná věc. A tak se okolo této MŠ začaly dít podivné věci. Nevyhnuly se ani výběru zástupce zaměstnanců MŠ do konkurzní komise, provedeného v souladu s příslušnými pravidly. Řádně vybraný zástupce zaměstnanců se totiž starostovi Matoušovi nelíbil, a tak ho s arogancí sobě vlastní vyhodil. Pak už nebylo vůbec překvapivé, že se dlouholetá ředitelka rozhodla ukončit práci pod krupskou radnicí. Bohudík své kvalitní služby poskytuje občanům Krupky dál, v MŠ nepodřízené radnici.
To však nebyl konec podivností. Do konkurzu se přihlásil jen jeden zájemce. Ostatně jako do většiny ostatních konkurzních řízení. Pracovat pod „skvělou krupskou radnicí“ nikoho příliš neláká, a to ani v regionu s vysokou nezaměstnaností i mezi kvalifikovanými lidmi. Onen jediný přihlášený se však konkurzní komisi personálně doladěné starostou Matoušem nelíbil, a tak ho odmítla. „Záchrana“ se však našla! Jeden z členů této komise se rozhodl obětovat a přihlásil se do druhého kola konkurzu. A byl vybrán! Aby taky ne, mezi radnicí a jím vznikl hluboký soulad. Hlavně v tom, že ohlížet se na nějakou etiku, je jen pro ty usmolené demokraty. Etiku, která říká, že člen konkursní komise je kvůli zvýhodnění znalostmi průběhu výběru a požadavků komise z přihlášení do dalšího kola konkurzu automaticky vyloučen. Tento neetický výběr kritizovala média. Kritika takového nemorálního postupu krupské radní hluboce urazila, a proto mediální agent radnice arogantně žádal pro své chlebodárce po médiích omluvu. Co jiného se taky dá od spolku notorických „dojičů“ majetku a financí města a komunistů čekat.
Aby však nebylo všemu dost, dostala Krupka od svých radních další facku. Radní se rozhodli sami vybrat ředitele nově sloučených kulturních zařízení – kina a DK Olympie. Samotné sloučení obou stánků popisuje starosta Matouš jako dlouhotrvající vyčerpávající dřinu radních. No, práce pro tři úředníky na dva dny, a to hlavně při inventarizaci majetku. O výsledku konkurzu opět vedení radnice nepovažuje za potřebné informovat. Jedno je jisté: v konkurzu odmítli v oboru vzdělané a veskrze kompetentní mladí zájemce. Nového ředitele Petra Fišera občanům města raději nepředstavili, aby nemuseli uvést, s jakým to skvělým projektem péče o krupskou kulturu byl radními vybrán. Zcela jistě to nebylo díky jeho kamarádství s jednatelem Sportu Krupka, dosazeným radou města, tj. starostou Matoušem.
Upřímně řečeno, to vůbec nebylo potřeba. Jméno nového ředitele městské kultury se po Krupce šeptandou rozšířilo jako blesk. Však také ti, co ho znají, zcepeněli jak po ráně bleskem. „To snad nééé!“ Zní Krupkou napůl zoufale a napůl posměšně doteď. Zvláště poté, co teď předvedl, jak si s radními představuje kdysi slavnou pouť v Bohosudově.
Krupské radniční panoptikum vzniklé ze zfixlovaných voleb a povolebních podvodů, ozdobené mediálním mágem p. Křivohlavým, teď získalo v řediteli městské kultury Petru Fišerovi další skvělou figurku.
Ten se se samozřejmostí jemu a jeho chlebodárcům vlastní zmocnil práce krupských divadelníků. Oni jsou hlavními hybateli divadelního festiválku, k jehož podpoře byli radní donuceni opozicí. Tohle přivlastnění si práce krupských divadelníků je podle starosty Matouše náročnou zkouškou výkonnosti jeho radnice. A to přímo ohněm. Inu, kde nic není (hlavy radních), ani čert nebere. V tom případě se moc hodí přivlastnit si práce druhých, hlavně těch z opozice. Jde o další oblíbenou činnost nejen starosty Matouše, ale i jeho předchůdců pánů Puchara a Nováka. Popsat všechny případy by bylo ovšem již na celou knihu.
Nezbývá než divadelníky opakovaně poprosit: „Nabídněte radnici sehrání Gogolova Revizora.“ Byla by to pro krupskou radnici ta pravá zkouška ohněm. Jen aby při ní radní divadelníky beze studu nevykopli z městského domu kultury. „Nepřipustíme žádné narušování naší kulturní politiky (při destrukci otravné kultury) a klidu na práci (při dojení města)!“ Zní již dnes důrazně z oken radnice i z cenzurované RADNICE.