Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Rada města se rozhýbala a vyhlásila výběrové řízení na šéfa sloučených městských kulturních zařízení. Dříve samostatné jednotky kino a dům kultury Olympie byly rozhodnutím zastupitelstva města sloučeny do jedné městské organizace. Tyto kroky vedení města jsou praktickou ukázkou realizace návrhů zastupitelů Zdravé Krupky. Cílem návrhu ZK bylo uspořit provozní prostředky hlavně na mzdy, teplo a úklid objektů kina a Olympie a přesunout úspory na přímou podporu a rozšíření kulturních aktivit.
Ze stejného důvodu Zdravá Krupka předložila i návrh zrušení placené funkce radního pro sport a kulturu (ve skutečnosti druhého místostarosty) obsazené p. Roučkem. I zde měly jít uspořené mzdové prostředky na přímou podporu kulturních a sportovních aktivit. Tento návrh byl razantně odmítnut celou pro-matoušovskou koalicí. Dokonce (i za cenu porušení zákona) nebylo toto hlasování uvedeno v zápisu ze zastupitelstva. Tím i sám p. Matouš potvrzuje, že chlubit se p. Roučkem v čele města moc nejde, natož ještě financováním jeho osobní spotřeby z městského, a to na úkor kultury a sportu.
A je i otázkou, co radní udělají s původní myšlenkou Zdravé Krupky na převod dnes zbytnělých provozních a mzdových nákladů na přímou podporu kulturních aktivit. Ve výběrovém řízení vůbec nespecifikují, co od jimi vybíraného šéfa městské kultury budou chtít. Včetně i tak zásadní věci, jako jestli chce jeden z kulturních objektů zakonzervovat, nebo naopak kulturní aktivity rozšířit tak, že budou oba objekty plně využívány a tím se stanou jejich současné zbytnělé provozní náklady smysluplné.
Při známých lidských a kulturních parametrech krupských radních to samo o sobě říká, že cesta k úspěchu nepovede přes snahu pozvednout krupskou kulturu, ale přes znalost jejich soukromých priorit. A mezi ně kultura evidentně nepatří. To její provozní náklady – údržba objektů, energie a mzdy už je jiná. Z nich se totiž dá leccos uloupnout. Na rozdíl od aktivit kulturně poblázněných a otravně aktivních občanů.
Například taková v tichosti chystaná digitalizace kina. Tu předražit o pár set tisíc by bylo pro krupské profíky maličkost. Avšak s jednou podmínkou, kterou je naprostá loajalita nového šéfa kultury. Jednoho takového už mají. Osvědčil se například svou až podlézavě aktivní účastí při cenzurování měsíčníku RADNICE v prospěch svých pánů na radnici.
Skutečné zájmy krupských radních by mohl účastník konkurzu otestovat tím, že do svého projektu zařadí uvedení Gogolova Revizora. O hře se ve Wikipedii dočtete: … Autor svou hrou, zachycující tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků v jednom ruském provinčním městečku prolezlém korupcí a různými jinými neřestmi, nastavil zrcadlo všem, jejichž charakter je pokřiven podlézavostí a úplatkařstvím.
Takový kandidát zcela jistě zvítězí. Ale ne v konkurzu na šéfa kultury, ale v rychlosti úprku před ručním vyjádřením obdivu radních, zvláště od šéfa kultury a sportu p. Roučka. Jeho poplácání kandidáta by jistě bylo obzvlášť srdečné.
Už tenkrát, před téměř 200 lety připsal Gogol pro dnešní krupské radní i motto hry, které zní: „Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu!“
Sakra, jak to ten chlap mohl už tenkrát vědět.
A závěrečné povzdechnutí pro režisérku krupských divadelníků paní Urbanovou. Havel se vám povedl, ale tenhle Revizor by měl v Krupce jiný sukces. To by bylo v Olympii veselo. Zvláště za účasti velkomožných blahorodí z krupské radnice.