Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Z reportáže regionální kabelové televize (tendenčně vytvářející idealizovaný obraz některých představitelů samospráv) o uctění památky Herty Lindnerové – německé bojovnice proti totalitě, kterou zavraždili nacisti, až mrazí. Ne proto, že je vzpomínkou na krutá válečná léta a na hrdinství lidí, kteří se s rizikem smrti totalitě postavili, ani proto, že vzpomínka proběhla v mrazivém dni letošního předjaří. Z té reportáže mrazí proto, že se této oběti totality klaní ti, kteří v čele krupské radnice totalitu uplatňují a kteří se k své totalitní moci dostali a utužují ji zneužíváním a tupením demokratických mechanismů.
V reportáži se Hertě Lindnerové klaní a její boj proti totalitě velebí starosta města Matouš, jeho zástupci místostarostové Rouček a Dubský a tajemník úřadu Růžička. Přitom právě ve prospěch pánů Matouše a Roučka byly uplácením voličů a manipulacemi s volebními lístky potupeny demokratické principy svobodných voleb. Zbylí dva se v zájmu získání a udržení funkcí na krupské radnici zapojili do maskování falšování volebních výsledků, povolebních dokumentů, pomlouvání opozice a manipulace s veřejností.
Poté, co se takto totalitně zmocnili správy města, okamžitě zablokovali demokratické principy správy města, hlavně veřejnou informovanost a kontrolovatelnost jejich správy města. V médiích města zavedli tuhou cenzuru blokující kritické názory občanů a opozice. Protiprávními postupy odkládali povinnost předložit dokumenty o jimi řízených veřejných zakázkách, prodejích majetku města a rozdělování dotací. Ty, kteří je nakonec donutili alespoň částečně otevřít „jejich“ archiv města, intenzivně pomlouvají, slovně i fyzicky napadají a všemožným vyhrožují.
To, co na radnici města Krupky předvádějí, byť kryto zneužívanými demokratickými mechanismy, jednoznačně totalitou je. Jejich metody jsou okopírovány z totalit 20. století, z nichž ta komunistická sama sebe nazývala lidovou demokracií. V té komunistické totalitě mají zapuštěny pánové Matouš a Dubský hluboké rodinné kořeny a na jejich konání je to vidět. Pan Dubský je vlivným členem komunistické strany, která díky selhání a chamtivosti demokratických stran, i těch krupských, opět získává moc.
Dalším pánům - Růžičkovi a Roučkovi totalitní metody správy města evidentně náramně vyhovují. První ji podporuje překrucováním paragrafů, druhý nezakrývaným vyhrožováním násilím. Všichni čtyři pak totalitu utužují systematickým pomlouváním obránců demokracie.
Samozřejmě že své totalitní vládnutí nedávají širší veřejnosti na obdiv, to nejde – alespoň prozatím. A tak při nejrůznějších akcích propagují svou lidovou, kulturní či sociálně vnímavou nikoli však tvář, nýbrž masku. V to lze zahrnout i jejich „hluboké“ pohnutí a poklonu u památníčku Herty Lindnerové, ostatně jimi samými léta zanedbávaném. To samé čeká i dalšího hrdinu protinacistického odboje Bohumila Bachuru i 313 obětí pochodu smrti.
Až mrazí z jejich arogance a drzosti klanět se obětem totality, kterou sami v zájmu své moci a profitu ze správy města důsledně praktikují.
(red.)