logo

  Vrátíme Krupce dobrou pověst



Zdravá Krupka

Krupská radnice „prošvihla“ významné krupské výročí

20.05.2013

V těchto dnech je to právě 200 let od doby, kdy Krupku potřetí a naposled navštívil slavný německý básník, dramatik, přírodovědec a výmarský dvorní rada Johann Wolfgang von Goethe. Zda to bylo 27. května 1813, jak uvádí encyklopedie, či již 14. května1813, jak se lze dočíst na pamětním kameni, umístěném na krupském hradě, není rozhodující. Měsíc a rok zůstávají.

J. W.Goethe   J. W. Goethe

"Kdo ve svobodě spí, vzbudí se v totalitě."

"Jen ten je hoden svobody a žití, kdo rve se o ně den co den."

V těchto citátech J. W. Goethe jasně zdůvodňuje nutnost trvalé obhajoby principů svobody před totalitní mocí, kterou krupští radní dlohodobě praktikují. Není se tedy čemu divit, že zmiňované výročí  naši radní rádi zamlčeli.

Velikán evropské kultury J. W. Goethe navštívil Krupku během každého svého pobytu v lázních Teplice. Počátkem 19. století byla Krupka oblíbeným centrem lázeňských hostí, kteří pak o krásách Krupky referovali po celém světě. Copak by asi tak říkali dnes? 

Hrad Krupka  J.W.G.  Autor: Servuss

Opomenutím či ignorováním tohoto výročí radnice prozradila, že ačkoli má pro oblast kultury hned dva placené odborníky - pány Roučka a Fišera, kvůli kultuře plat na radnici jistě neberou. Toto výročí je přitom připomínáno i zlatým písmem na nepřehlédnutelném pamětním kameni, vztyčeném uprostřed zahrady krupského hradu.

Hrad Krupka   Autor Servuss

(Tento pamětní kámen byl slavnostně odhalen 5. září 1926. Na jeho  zadní straně jsou slova obdivovatele a badatele přírody J. W. Goetha, která si zapsal do svého deníku 30. května 1813: "Graupen behält immer etwas Erfreuliches durch seine Lage. Die Zinngraupen,von denen das Örtchen den Namen hat, find die schönsten der Welt." Volně přeloženo: "Krupka má v sobě  díky své poloze vždy něco potěšujícího. Cínové krupky, podle nichž je místo pojmenováno, jsou podle mě ty nejhezší na světě.")

Právě tam – na krupském hradě se nedávno uskutečnily hned dvě akce, při nichž figuroval starosta, někteří radní nebo jím vyvolení (možná nahnaní) příznivci radnice. Při jedné podepsal starosta Smlouvu o spolupráci a partnerství (v rámci přípravy česko-německé přeshraniční nominace vybraných montánních oblastí a lokalit Krušnohoří k zapsání na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO).

Druhou akcí byla recepce k zahájení krupské části filmového festivalu Anifest, na který krupští radní přispěli částkou 200 000,-korun. Nebylo to pouze kvůli kulturnímu zážitku krupských občanů, ale spíš pro vlastní propagaci coby kulturu milujících a tím moudrých správců města. Že by ale přispěli i ze svého, ne pouze a plně z rozpočtu města, jak udělali, nelze od těchto lidí očekávat.Na krupském hradě byli při zahájení festivalu přítomni ti „praví“ kulturní představitelé města a jimi vybraní občané (spíš podle kladného vztahu ke starostovi Matoušovi než ke kultuře) se však místo na zkoumání kulturních hodnot festivalu či areálu hradu vrhli na připravený bohatý raut. Na éterické kulturní prožitky jim už zřejmě nezbyl čas. A kdopak by měl mít s přeplněným žaludkem a odkrveným mozkem náladu na nějakou tu kulturu?

A tak naší městské kulturní elitě zcela pochopitelně unikl i pamětní nápis připomínající významné výročí návštěvy Krupky slavným básníkem a dramatikem J. W. Goethem. „No a co? Vždyť, co dnešním Krupčákům říká nějaký Goethe?! Ke všemu Němec?!“ Ti by na něm nejspíš ocenili jen to, že se i ve vysokém věku zamiloval do mladičké 17leté Ulriky von Lewetzow z nedalekých Třebívlic. Ale těžko něco dalšího. Vždyť ten Goethe určitě vůbec nevěděl, co je to ofsajd. Pletl si malé a velké vápno a myslel si, že se fotbal hraje na třetiny, tak proč si připomínat jeho návštěvu Krupky, zvlášť když se odehrála někdy před 200 lety?

Je zbytečné se tomu divit. „Kulturní“ zájmy krupských radních se velmi liší od běžného kulturního standardu. Tedy, pokud se zrovna nepředvádějí před shromážděnými občany a kamerami coby „nadšení milovníci kultury“. Zorganizovat u příležitosti takto významného výročí na krupském hradě pro veřejnost vzpomínkové setkání doplněné přednesem z autorovy tvorby v provedení krupských studentů či místních ochotníků v dobových kostýmech, je prostě mimo mentální rozsah současných krupských radních, šéfy městské kultury nevyjímaje. Opět tím sami kolektivně potvrzují současnou lidskou bídu na krupské radnici.

(red.)


Vaše emailová adresa nebude použita k jiným účelům.
Odběr novinek se dá odhlásit v každém přijatém emailu.