Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Koncem května došlo k utržení části západních hradeb krupského hradu.
Havárie ohrozila i majitele domů, které stojí pod hradbami. I pro laika souvisí havárie s utržením základů části bašty kousek od místa, kde se hradby utrhly nyní. Páni radní to však vidí jinak. Podle nich se bašta utrhla v čase letošní zimy.
Jak radnice situaci řešila? Udělala jediné – uzavřela místo proti vstupu osob. Nic víc! Nezadala žádný geotechnický průzkum nejen bašty, ale ani celé části přilehlých hradeb, nehledala způsob, jak hradby opravy, natož aby zahájila záchranné práce. Kdyby radnice totiž něco udělala, byly by toho plné noviny.
Proč radnice nic neudělala? Nejspíše se bude vymlouvat na nedostatek financí. Přitom páni ovládající radnici utrácí jak o život. (Nepochopitelně byl ještě za zimních mrazů budován nový chodník na Hamrech. Nyní je dokončována rekonstrukce chodníku přes celý Unčín, ačkoli byl na krupské poměry vcelku v pořádku.) Zbytečně tak bylo momentálně vydáno kolem 5 milionů Kč.
Nejen pro laiky to jsou investice, které jako by měly víc nakrmit realizační firmu, než pomoci Krupce. Nahrává tomu i to, že chodníky staví opět firma JAPIS z Chabařovic, známá přízní starosty Matouše, který JAPISu rozdává zakázky na městském (i svém) majetku, a to v takovém množství, že na krupské firmy nezbyde téměř nic.
Další otazníky vyvolává to, že nikde na oficiálních stránkách města o výstavbě těchto nových chodníků nenajdete ani slovo. Jak byla firma JAPIS vybrána, za co a kolik jí město platí, se nikde nedozvíte. Pro toto zatajování je jediné pochopitelné vysvětlení – korupce.
A v tom asi bude i problém krupského hradu. Na stabilizaci a obnovu hradeb není JAPIS lidsky ani technicky vybaven. Zakázka na záchranu a obnovu hradeb bude mediálně sledovaná, nepůjde ji zadat a zaplatit bez zájmu a kontroly veřejnosti. Prostě z tohoto kšeftu pánům z radnice s p. Matoušem v čele nic nekouká. Jenom starosti a spousta práce. A kvůli tomu se banda p. Matouše krupské radnice manipulací voleb nezmocnila.
A tak se opakuje smutná historie hradu Kyšperka. Poté, co se ho v 16. století zmocnili Glacové, páni sídlící ve Starém Dvoře, tj. těsně vedle domu p. Matouše, Kyšperk rychle změnili ve zříceninu. A pod péčí jejich novodobého souseda to teď hrozí i zbytkům hradu krupského, zčásti obnoveného za téměř dvě desítky milionů z evropských fondů a pokladny města. Příčiny, byť je od sebe dělí cca 400 leta, jsou v obou případech stejné. A to, že se hrady dostaly do rukou špatných hospodářů, kteří z toho co ovládají, se jen snaží vytřískat co nejvíc pro sebe. Glacové měli jen Kyšperk, Matoušova banda však ovládá celou Krupku i s jejími obyvateli a téměř 200 milionovým ročním rozpočtem.
Obrovské finanční prostředky z veřejných zdrojů se do krupského hradu investovaly proto, aby se hrad stal významným kulturním centrem nejen města, ale i celého česko-německého východního Krušnohoří. Výstavy, koncerty, divadlo, sochařská sympozia, špičková gastronomie, lidové slavnosti, konference, setkávání lidí z obou stran hranice, to v historicko-přírodním prostředí krupského hradu.
Nic z toho, až na svatby a sem tam nějakou tu veselici, nedokázala krupská radnice, už léta ovládaná p. Matoušem, zrealizovat. Teď, protože z toho p. Matoušovi nic nekouká, radnice bezmocně přihlíží závažné havárii hradeb, ohrožující samo fungování hradu. Další významný důvod rázně ukončit vládu p. Matouše a jeho bandy nad Krupkou.
Ing. P. Malečerk, zastupitel