Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Na posledním jednání zastupitelstva města 9. 12. povstali při zahájení rozpravy starosta Z. Matouš a tajemník F. Růžička a temně hrdelními hlasy vyzvali zastupitelku M. Bačovou, aby vzala zpět svá slova o nevýhodnosti dnešní podoby průmyslové zóny pro Krupku. Ta je vyřkla při veřejném projednávání návrhu územního plánu jako varování před řadou podivností, které se v novém územním plánu objevily. Mávali při tom certifikátem Sdružení pro zahraniční investice, v něm se říká, že krupská průmyslová zóna je zónou s největším ekonomickým přínosem. Netřeba zdůrazňovat, že svůj atak opepřili projevy svého radničního alfasamectví, kterým se snažili opoziční zastupitelku zastrašit a donutit k omluvě.
Ta se však zastrašit nedala a spolu s dalšími opozičními zastupiteli kontrovala, že za prvé jde o ocenění jen za rok 2005 a za druhé, že vůbec neupřesňuje, v čí prospěch byl ten největší ekonomický přínos. Krupka to zcela jistě nebyla. Načež tím zpěnění alfasamci, jak je u nich zvykem, kdykoliv narazí na odpor, přešli od argumentů k uboze agresivnímu obviňování, nadávkám a výhrůžkám.
Čím to je, že je kritika průmyslové zóny dokáže vždy tak rozběsnit? Průmyslovou zónu prodávají totiž jako důkaz svých úžasných schopností. A nechtějí, aby pro ně nepěkná pravda vyplavala na povrch. A pravda je taková, že oni s tím, že průmyslová zóna existuje, nemají nic společného. A když už ano, tak s tím, že většina původně plánovaných výnosů ze zřízení průmyslové zóny místo do pokladny města zmizela i do jejich privátních kapes.
Když kolem r. 1997 startoval tehdejší starosta P. Maleček jednání o průmyslové zóně z důvodu vysoké nezaměstnanosti v Krupce, nízkých daňových výnosů a nedostatku financí na potřebné investice, klepali si dnešní údajní otcové zóny na čelo - na těch podmáčených a poddolovaných polích podle nich přeci nikdy nikdo nic nepostaví. (Stejným způsobem tehdy přistupovali k projektu hornické stezky, dnes oceňovanému UNESCEM, který za jejich nezájmu a posměchu prosazoval opět tehdejší starosta P. Maleček. Tomu se tak podařilo pro město zachránit krupský hrad, kapli pod Komárkou a zpřístupnit štolu Martin.)
Ještě než P. Malečka, který na radnici blokoval jejich soukromé a městu škodící zájmy, nahradili 1998 pro ně ohebným J. Novákem, stihlo se zabudovat principy průmyslové zóny do konceptu územního plánu. Ovšem s významným ustanovením, které bránilo stavbě provozů poškozujících životní prostředí. To však z územního plánu, podepsaném v r. 2001 starostou J. Novákem, zmizelo. A místo něj se v něm objevily plochy umožňující výrobu poškozující životní prostředí. A na nich se za pár let vyloupl páchnoucí provoz Knauf Insulation. Další plánované provozy poškozující životní prostředí zablokovaly aktivity lidí z občanského sdružení Zdraví pro Krupku, někteří z nich dnes zastupitelé Zdravé Krupky.
Po nastrčení figurky Nováka do funkce starosty se projekt průmyslové zóny díky impotenci radnice na dva roky zastavil. Až se náhodně, díky doporučení starosty Modlan objevila v Krupce liberecká společnost budující průmyslové zóny. Ta na rozdíl od krupských potentátů okamžitě pochopila cenu území a od neschopné radnice převzala přípravu zóny a poté ji od města odkoupila. To však přes horlivě a zvláště Matoušem prosazovanou smlouvu, na jejímž základě tehdejší zastupitelé prodali území zóny cca 150 milionů Kč pod cenou. Ke všemu bez jakýchkoliv podmínek umožňujících vymáhat slibovaných více než 2500 pracovních míst zejména pro krupské občany. Jediným, kdo byl tehdy z těchto důvodů proti, byl bývalý starosta Maleček.
A tak zejména díky pánům Novákovi, Pucharovi, Růžičkovi a hlavně Matoušovi přišla Krupka o obrovské finanční prostředky, o mnohem efektivnější firmy s minimálně 1 500 pracovních míst a o mnohem větší daně, které by z nich oproti dnešku do města plynuly. To zavinilo např. i to, že nebylo za co postavit plánované nové krupské městské centrum až s 500 byty v prostoru bývalých sovětských kasáren. V místě, kde je coby důkaz „schopností“ Matoušovy radnice dodnes zaplevelená skládka a trosky zřícených objektů.
Ano, dnes průmyslová zóna Krupce přináší skrze daň z nemovitosti a přerozdělovaným daňovým výnosům několik milionů korun ročně a zaměstnává něco přes stovku krupských občanů. Ale je to jen zlomek toho, co měla zóna Krupce původně přinášet, nemluvě o zhoršení životního prostředí, tím poklesu cen nemovitostí, malém zájmu dalších firem o působení v Krupce a o útěku mladých vzdělaných lidí z Krupky. Přesně o tomto hovořila zastupitelka M. Bačová, když kritizovala malý přínos průmyslové zóny pro město.
Přesto se krupská zóna opravdu stala zónou s velkým ekonomickým přínosem. Ne však pro Krupku, ale pro firmu, která zónu od města koupila, zprovoznila a díky podhodnocené ceně s obřím ziskem prodala společnostem, které v ní dnes působí. A pak také pro p. Matouše. Protože stejná firma pro něj zpracovala záměr bytové zóny ve Vrchoslavi, které se dnešní starosta Matouš za zneužití funkce místostarosty zmocnil na úkor města. Tato firma ji následně od něj a jeho parťáků odkoupila za víc než 40 milionů korun. Přičemž panu Matoušovi dle jejich smlouvy platila za ovlivnění hlasování v zastupitelstvu.
Netřeba připomínat, že toto odborníci na korupci označili s hořkým pousmáním jako klasickou metodu legalizace úplatku za hrubě podhodnocený prodej průmyslové zóny. A lidé, kteří byli do tohoto podvodu těžce poškozujícího město zapojeni, dnes Krupce otevřeně vládnou. A drze vyhrožují všem, kteří si dovolují odkrývat jejich lži a pro město nevýhodné skutky. Svým útokem na zastupitelku Bačovou a následně Malečka potvrdili pánové Matouš a Růžička
své uvědomění si vlastní viny, kterou musejí za každou cenu zamaskovat.
Taková je pravda o průmyslové zóně Krupka. Není divu, že vyvolává u dotyčných radních neutuchající hysterii.
(red.)