Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Určitě vás zajímá, jak to bylo dál. Zde je druhá část našeho reportu z pondělního zastupitelstva města.
Z první části připomínáme, že se "matoušovcům" podařilo prosadit tajné hlasování o koupi penzionu Kavalír.
Dosud poněkud defenzivní starosta se náhle razantně chopil opratí. Návrhovou komisi, složenou ze svých příznivců a zastupitele P. Kadavého, jen tak svým rozhodnutím přejmenoval na volební, na jeho „lusknutí prstů“ úřednice bleskem vyrazily pro hlasovací urnu (v tomto případě však pohřební pro demokracii a finance města) a vytisknout hlasovací lístky. Klapalo to, až by jeden řekl, že to bylo předem připravené. Což by zase ale popíralo Saifertovu genialitu.
Nejdříve se tajně hlasovalo o 5 milionech. Starostova volební komise vyhlásila tento výsledek: 7 pro, 4 se zdrželi, 9 proti. Druhého tajné hlasování o částce 7, 5 milionů (+ daň z převodu, kterou nově platí kupující) skončilo výsledkem: 12 pro, 1 se zdržel, 7 proti (hlasovací lístky okamžitě zmizely). Bum! Balvan obav, který v tu chvíli spadl z beder starosty Z. Matouše a jeho příznivců udeřil o zem takovou silou, že zatřásl celou radnicí. A v tom hluku docela zaniklo zoufalé zakvílení z místa, kde je městská pokladna.
Po této praktické ukázce krupské byznys-demokracie, v poslední době vychválené jak prezidentem, tak i premiérem a několika dalšími sociálně-demokratickými ministry (ti se prý dokonce budou do Krupky vracet, aby se jí tu učili, neboť to sem mají blíž než prezident M. Zeman do Číny) už zastupitelstvo jelo, jako když (starosta Matouš) bičem práská. Bleskovým hlasováním byl smeten i návrh Zdravé Krupky na schválení rozpočtu na r. 2017 ještě do konce letošního roku. Čímž bylo schváleno rozpočtové provizorium, které starosta spolu s tajemníkem F. Růžičkou přímo milují, neboť jim umožňuje dělat si v první téměř čtvrtině následujícího roku s financemi města, co si umanou.
Na to starosta Z. Matouš odrazil jak otravnou mouchu i dotaz na to, jak bude řešena škoda (cca 40 000 Kč), která městu vznikla náhradou nákladů za dva prohrané soudy, kdy okresní i krajský soud město Krupku (přesněji řečeno radnici) 2 x odsoudil za nezákonnou cenzuru měsíčníku RADNICE. Nu, není divu, tím kdo by platil, by jako statutár města byl nejspíš on sám.
Zapojil se i radniční mediální mág M. Křivohlavý. Ten označil pravomocný rozsudek odvolacího krajského soudu, odsuzující město nebo spíše radnici, za vítězství radnice (podobnost s Ovčáčkovým hodnocením soudu „o Peroutkovi“ čistě náhodná) a začal spekulovat o místě v měsíčníku RADNICE, které určil soud ke zveřejnění příspěvku.
Až pohrožení exekucí za nesplnění rozhodnutí soudu ho postavilo do latě. Podobně pak i starostu Z. Matouše, který správně tuší, že by mu další medializace jeho záliby v cenzurování, za niž bylo jeho přičiněním město soudem 2 x potrestáno, neprospěla. Obzvláště nyní ne, kdy je ve funkci krajského radního. A tak snad už v prosincové RADNICI spatří konečně světlo světa na 2. stránce RADNICE tři roky starý cenzurovaný text, jak to určil soud.
Nu, co si budeme povídat. Demokracie, i přes toto dílčí vítězství, podobně jako městská kasa odcházely z tohoto zastupitelstva, tedy spíše se belhaly jako po výprasku. Zato prezident Zeman, obklopen starostovou suitou věrných se z fota na zdi culil jak sluníčko.