Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Na posledním zasedání ZM Krupky, které se konalo minulou středu, se nechala většina zastupitelů starostou Z. Matoušem přesvědčit, že je třeba ukončit členství města hned ve třech sdruženích.
Ani z předloženého materiálu, ani dodatečně z úst starosty se nedostalo zastupitelům řádné rekapitulace více než dvacetiletého členství města ve sdruženích Svaz měst a obcí ČR , Euoregion Labe a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Chyběl výčet zapojení města do aktivit těchto sdružení, stejně jako i předložení zásadních argumentů pro ukončení členství, tedy kromě jediného: "... město hradí členské příspěvky a následně z členství ve sdruženích nemá žádné výnosy." Následuje přehled nákladů na členské příspěvky v jednotlivých letech, které se pohybují mezi 96 až 100 tiscíci korun ročně - více v dokumentu Návrh na ukončení členství ve sdruženích obci. Tento argument považujeme za účelovou manipulaci.
Ukončení členství Krupky v těchto sdruženích se věnoval i regionální tisk. Deník Teplice o něm píše v článku Město Krupka vystoupí ze tří sdružení obcí, jsou bez efektu
Přítomní radní i zastupitelé odmítli i návrh zastupitele za Zdravou Krupku P. Malečka na setrvání města alespoň ve Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. První místostarosta J. Dubský argumentoval tím, že stačí, že je Krupka členem SESO. Ale proč vystupovat i ze sdružení historiských sídel nikdo nevysvětlil, a to přes fakt, že Krupka patří právem mezi historická sídla a že momentálně zažívá díky německo-české žádosti o zápis "Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří" na Seznam světového dědictví UNESCO svou renesanci.
Díky zařazení Krupky do seznamu pod názvem „Hornická kulturní krajina Krupka“ se radnice konečně musela začít zabývat historickými objekty. Kdyby se jim bývala systematicky věnovala s předstihem již v uplynulých 15 letech, byla by dnes část památkové zóny - Husitská ulice v Krupce - srovnatelná s památkovými zónami v sousedním Sasku. To by ale tehdy nesměla být potřeba péče o historické dědictví Krupky zlehčována a marginalizována, jak často činil již tehdy vlivný radní, dnes současný starosta. Nebyl to on, kdo stál již v druhé polovině 90. let za iniciativou obnovy a otevření Štoly Starý Martin, tím byl tehdy dnešní zastupitel za Zdravou Krupku P. Maleček (v letech 1994-1998 starosta), v září loňského roku zesnulý pan Jiří Škovira, nadšený amatérský geolog, mineralog a velký znalec krupského podzemí (jak je u vedeno v jeho nekrologu v říjnové Radnici 2014). S finalizací projektu zpracovaného Báňskými projekty Teplice pomohl i tehdejší místostarosta M. Puchar.
Současná radnice dnes těží z práce těch, kdo tehdy stáli u zrodu a realizace tohoto záměru, protože na rozdíl od nich mnohem dříve pochopili, že péče o kulturní a historické dědictví je prestižní záležitostí každé kulturní radnice. Smutné je, že starosta Matouš dodnes nenašel ani trochu slušnosti, aby jim jejich snahu a osobní přičinění přiznal.
Ministerstvo kultury ČR prohlásilo štolu Starý Martin v Krupce za kulturní památku. Toto důlní dílo je součástí projektu Montanregion Krušné hory / Erzgebirge - Krušné hory na cestě na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zdravá Krupka