Vrátíme Krupce dobrou pověst
Vrátíme Krupce dobrou pověst
Zářivé slunce prvních předjarních březnových dní si posvítilo nejen na krásy, ale i na stále přetrvávající ošklivosti současné Krupky. Je velmi pozitivní, že se v Krupce aktuálně rekonstruují tři nemovitosti v majetku města a městský park, a to díky dotacím získaným z ROPu v součtu za téměř 200 milionů korun.
Krupku ale dál hyzdí řada až odpuzujících zákoutí, jejichž úprava stojí sotva pár desítek tisíc a lze ji provést za několik dní. Zejména, jde-li o místa, která každého návštěvníka Krupky doslova praští přes nos.
Několik let po sobě upozorňujeme na nejkřiklavější místa. Jedním z nich je zejména okolí městského stadionu podél nejužívanější silnice do Teplic. Příjezd do Krupky z Teplic od Prokopky vzbuzuje pocit, jakoby člověk vjížděl do rozvráceného a opuštěného města. Napůl spadlý plot městského stadionu, všude se povalují odpadky, zeleň je zaplevelená a neudržovaná, jinde jsou vidět hromady navezené hlíny a stavební suti, odpudivá je i autobusová zastávka.
Podobné obrázky je možno vidět i v okolí nádraží Bohosudov, dále pak při průjezdu Soběchleby, kde „půvaby“ Krupky denně obdivují desetitisíce projíždějících. Název města Krupky tu bohužel nenajdete. Ve směru od Dubí či od Přestanova už označení Krupka najdeme, ale ani tam to nevypadá na příjezd do historicky významného a kulturně žijícího města. Smutný je i průjezd Dlouhou ulicí, zvlášť v okolí porcelánky, bývalého pivovaru a sokolovny.
Možná, že si návštěvník Krupky řekne, že jde o periférii a ta je vždy na okraji zájmu radnice. Očekává, že důkazy skvělé kulturní práce radnice najde v centru města, jímž je jednoznačně okolí bohosudovské poutní baziliky. A očekává něco, co zná z nedalekých měst, kterými jsou například Klášterec nad Ohří, Kadaň, Bílina, Duchcov, či jen o něco větší a vzdálenější Žatec nebo Louny. Města, která jsou již řadu let půvabně historicky obnovena a návštěvníky i místní těší svými vkusně dostavěnými centry s čilým obchodním a občansko-kulturním životem.
A tak turista navigovaný věžemi bohosudovské baziliky zamíří do centra Krupky. A pak se určitě nestačí divit! Omšelé objekty s opadávající omítkou, slepé výlohy opuštěných obchodů, omlácené a rozpadající se zídky, vyschlé a spíše jako odpadkové koše vypadající kdysi fungující fontány (loni na ně radnice v rozpočtu vymezila celkově 78 tis., zda byly investovány, posuďte sami, letos se v rozpočtu částka na kašny smrskla na pouhých 10 tis.).
Vlevo uprostřed zeleně fontána před MěÚ Krupka
A hned za prvním rohem narazí návštěvník nejen na periferní zmar, ale i na opuštěný prostor se skládkami odpadů a dokonce zbytky objektů po sovětské posádce, vypuzené před více než 20 lety. Jako memento tu stále po ní zůstává zeď.
Zeď naproti Parku H. Lindnerové
Určitou výjimkou je část areálu Biskupského gymnázia, bývalý klášter, který se mění na úřad města, krabicovitě vyhlížející zateplená budova MěÚ a pracuje se také na rekonstrukci toho, čemu radnice říká centrální městský park, který je bohužel hned ze dvou stran obklopen skládkami. Jak bude park po finančně dost nákladné rekontrukci využíván obyvateli města, radnice asi zatím nezjišťovala. To vše ale těžko udělá z centra města obchodně živé, společensky pulzující a turisticky lákavé místo.
Vlevo park, vpravo bývalý areál sovětské posádky, dlouhodobě fungující jako skládka
Velká škoda, že na opravy, rekonstrukce a revitalizace nemyslela radnice systematicky již během uplynulých 15 let, kdy byla většina prostředků marně prohospodařena. Lidé, kteří dlouhodobě město řídí, mají veškerou zodpovědnost za stav, v němž se Krupka dneska nachází.
Zdravá Krupka